Jak trénovat jmenný rod v češtině pro cizince

Slované s určováním jmenného rodu v češtině obvykle nemají velký problém. Zato Neslované! V mnoha jazycích nic podobného neexistuje. A ještě ke všemu je rod velmi důležitý, např. při skloňování, shodě substantiv s adjektivy a pronominy apod. Jak na to?

Jmenný rod v češtině

Rod a A1

V předchozích měsíčnících jsem už psala o tom, že je vhodné gramatiku zařadit jako součást zvládnutí určité komunikační situace. U rodů je to pro mě téma V restauraci, konkrétně umět si přečíst český jídelní lístek a porozumět mu. Nejdřív se studentů ptám, která česká jídla a pití už znají. Píšu na tabuli, co mi diktují, a už rozděluji slova do tří sloupců – maskulina, feminina a neutra, aniž bych zatím studentům prozradila, o co se jedná. Pak jim ukazuji obrázky dalších jídel, nápojů a potravin a ověřuji si, jestli je znají. Jejich názvy opět zapisuji na tabuli.

Následně se studentů zeptám, jestli vědí, proč jsem vytvořila tři skupiny. Slované už většinou sami odpovídají, že jde o rody. Neslované si obvykle všimnou, že v první skupině jsou pouze slova končící na konsonant, ve druhé na -a nebo -e a ve třetí na -o nebo -e, případně -í. A to je ideální situace už „jen“ doplnit, že v češtině rozdělujeme jména do tří rodů a k určení, které kam patří, nám pomůže poslední písmeno.

U studentů A1 se omezím na několik jednoduchých pravidel: a, -e, -o, -í a tvrdý a měkký konsonant (viz téma minulého měsíčníku). U koncového -e upozorním, že naprostá většina slov končících na -e jsou feminina. Podobně měkký konsonant je typičtější pro maskulina.

Pokud učím pouze skupinu Slovanů, zvláště rusky mluvících, používám české výrazy mužský, ženský a střední rod, ale seznámím je i s latinským maskulinum, femininum, neutrum, protože se s nimi setkají v učebnicích. U smíšených skupin nebo Neslovanů používám pouze latinské výrazy, jsou srozumitelnější.

Mužský rod v této chvíli (téma V restauraci) ještě nedělím na životný a neživotný, tuto informaci přidám v dalším tématu – Rodina.

K čemu to je?

Za důležité považuji ukázat studentům, „k čemu je ten rod dobrý“. Už u názvů jídel se setkáme například s černou kávou a světlým pivem, vidí tedy, že rod substantiva ovlivňuje koncovky adjektiv. Až si budou jídlo objednávat, rod jim pomůže přiřadit správnou koncovku akuzativu. Později při studiu minulého času díky rodu rozliší, kdo je subjektem (viděl, viděla, vidělo). Zdůrazňuji studentům, že rod je v češtině velmi důležitý a pomůže jim v dalších gramatických jevech. Moc hezky o tom píše Lída Holá ve svém článku Dá se čeština číst odzadu?, kde přirovnává jmenný rod k „pomocnému režisérovi“ ve větě.

K  tréninku rodu používám kdeco: obrázky, kvízy, testy, hádanky, hru „kufr“, Quizlet, Kahoot…

  • Miluji výuku začátečníků. Jestli vy ne, anebo nevíte jak na to, jak uchopit nejen gramatiku a jak se začátečníky mluvit, aby nám rozuměli,  zvu vás na svůj kurz pro lektory Jak učit češtinu cizince-začátečníky. A jestli úplně začínáte s výukou cizinců a nechcete se měsíce trápit, kudy a jak do toho, nepřehlédněte cyklus seminářů pro začínající lektory Jak učit cizince česky. Podívejte se, jestli mají kurzy vypsaný termín.

Rod a A2

Na co dávám velký pozor, je to, abych studentům předkládala pouze taková slova, na která lze aplikovat daná pravidla. Na úrovni A1 si tedy odpustím mrkev, místnost… Více se jich objeví až na úrovni A2, ale se vzorem „místnost“ (koncový tvrdý konsonant u feminin) začínám pracovat až od B1. Pokud potřebujeme zařadit například slovo místnost dříve, pouze uvedu, že patří mezi feminina a příliš se vysvětlováním nezabývám. Podobně se setkají se slovem kolega už na A1, ale „pouze“ ho zařadíme mezi maskulina animata jako výjimku. Studenti většinou nemají problém přijmout určitou informaci jako fakt. Nechci jim nic zatajovat, ale potřebuji, aby si dobře osvojili základ, na kterém pak budeme stavět dál.

Rod a B1

Přidáváme kategorii feminin, která končí na tvrdý konsonant (místnost), neuter -um (centrum, muzeum) a maskulin -a, -e (turista, soudce).

Rod a B2

Na úrovni B2 je prostor na výjimky (feminina oči, uši, děti vs. neutra oko, ucho, dítě…) a detaily (maskulinum brambor i femininum brambora, ale maskulinum chléb i chleba, neutrum filé…).

Od chvíle, kdy se naučíme rod, důsledně vedu studenty k tomu, aby si ke slovům, u nichž ho neumí určit automaticky (-a, -o…), psali značku Ma, Mi, F, N. A velmi často je „bombarduji“ otázkami „Jaký je rod?“ a „Co je finální/poslední písmeno?“.

A jak učíte jmenný rod vy? Těším se na vaše komentáře.

Mohlo by vás taky zajímat:

18. 5. 2020

0 replies

Leave a Reply

Want to join the discussion?
Feel free to contribute!

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *