Jak na výuku pádů

Jak na výuku pádů

Jedna z nejčastějších otázek lektorů, kterou dostávám na metodických kurzech, se týká gramatiky: jak ji studentům (česky a srozumitelně) vysvětlit. Rozumím tomu a ráda se s vámi podělím o to, jak se s výukou gramatiky peru já.

Gramatika! Gramatika?

Ale ráda bych začala trochu od lesa. Gramatika totiž není základem lekce. Pokud učíte stejně jako já komunikačním způsobem (více např. v článku od Lídy Holé), pak studenty neučíme gramatiku, nová slova, fráze atd. Učíme je dobře zvládnout určitou komunikační situaci. Co to znamená? Podívejme se například na to, jak studentům pomoci pochopit akuzativ.

Gramatika v komunikační situaci

Nemá smysl, abychom studentům vysvětlili, že akuzativ je čtvrtý pád, ptáme se na něj otázkou koho, co, a napsali na tabuli přehled koncovek. Tím bychom je jenom zmátli záplavou nových slov, která jim nedávají žádný smysl. Pojďme na to jinak. Proč vlastně akuzativ učíme?

Na lekci jdu s tématem Restaurace a řeknu studentům, že se dnes  naučí, jak si česky objednat v restauraci jídlo a pití a zaplatit ho. To je konkrétní komunikační situace. Co student potřebuje k tomu, aby ji dobře zvládl? Umět si přečíst jídelní lístek (názvy jídel v češtině a české reálie: česká jídla), oslovit číšníka, pokud dlouho nejde (vhodné fráze, gesta a české reálie), objednat si vybrané jídlo (konjugace sloves skupiny -AT a -ET/-IT a akuzativ), porozumět vyslovené částce k zaplacení (čísla), vyjádřit přání platit kartou nebo v hotovosti (vhodné fráze), správně odhadnout spropitné (české reálie) a vyjádřit, čemu nerozuměl, a požádat o pomoc s porozuměním (kompenzační strategie). Vidíte, že jen jednou částí zvládnutí takové situace je gramatika. A akuzativ se učíme proto, že se nám hodí, když si chceme objednat jídlo a pití. To je dobrý důvod!

Akuzativ v praxi (studenti-začátečníci)

Schéma akuzativu singuláru nám krásně vyplyne z aktivit, jako je poslech nebo čtení dialogu, v němž si někdo, dejme tomu Petr, objednává a komunikuje s číšníkem. Studenti se už naučili názvy jídel (a jak u nich určit gramatický rod) a teď vidí, jak si Petr v dialogu objednává polévku, rýži, kávu apod. Poté, co se ujistím, že studenti dialogu rozumím, se ptám: Co si dá Petr? A studenti hlásí, že polévku, maso a rýži, limonádu atd. Píšu na tabuli: To je káva. – Dám si kávu. …  Studenti si sami všimnou rozdílu v koncovkách. Když se jich zeptám, proč myslí, že to tak je, už se mi několikrát stalo, že na to přišli sami. Pokud ne, stačí je navést otázkami: Co je subjekt ve větě To je káva? – Káva. Co nebo kdo je subjekt ve větě Dám si kávu? – Já. AHA! Káva už není subjekt, ale stala se objektem. Teď si všimneme rodů a zjistíme, že ke změně koncovky dochází jen u feminin, která končí na -a nebo -e. A je to! A mám při ruce soubor obrázků s jídly a pár minut si jenom fiktivně objednáváme. Co si dáte? – Dám si … A kontrolujeme koncovky. Studenti obvykle nemají problém zvládnout v jedné lekci se substantivy i adjektiva (Dám si černou kávu.).

“Pomocná vysvětlení”

Podobně, jako akuzativ vysvětluji na rozdílu mezi subjektem a objektem, můžeme i pro další pády najít situace, které studentům pomůžou pochopit jejich použití.

Systém českých pádů a jak je pomoci pochopit cizincům

  • Nominativ: základní forma slova (najdu ji ve slovníku)
  • Genitiv: dynamický pohyb (jdu do obchodu, do kanceláře…)
  • Dativ: interakce (telefonuju, radím, pomáhám… kamarádovi)
  • Akuzativ: objekt (dám si, vidím, kupuji… vodu)
  • Vokativ: mluvím na konkrétního člověka (ne o něm)
  • Lokál: statická lokace (jsem v divadle, v práci…)
  • Instrumentál: instrument (jedu metrem, píšu tužkou…)

Není to vyčerpávající vysvětlení, ale nezapomeňme, že ve výuce postupujeme od jednodušších komunikačních situací, a pro ty mi taková „pomocná vysvětlení“ pádů dobře fungují. Důležité je, aby student pochopil, že koncovka v češtině má svůj význam, něco jí vyjadřujeme. Jiné jazyky potřebují například složitý systém časů, čeština zase ohýbá slova a koncovka, často ve spojení s prepozicí, nese informaci.

Další pomoc: prepozice

A když jsme u těch prepozic, studentům velmi pomáhá, když si můžou konkrétní prepozici spojit s konkrétním pádem. Například prepozice do vždycky potřebuje genitiv. Používám pro to výraz „absolutní prepozice“, když jsem učila děti, měli jsme „červené prepozice“… Je jen na vás, jakou pomůcku na zapamatování si vymyslíte.

  • Genitiv: do, od, z, uprostřed, blízko, daleko od, bez, podle, kromě, vedle, u
  • Dativ: k, kvůli, díky, proti, naproti
  • Akuzativ: pro
  • Lokál (musí mít prepozici): při, na cca 90 % v, na cca 80 % o
  • Instrumentál: s

Systém pomocných vysvětlení se mi moc osvědčil. Když student řekne špatně například koncovku dativu, stačí zareagovat slovem interakce a on sám dovodí, že potřebuje vytvořit dativ.

Tip online: vyzkoušejte v telefonu aplikaci Pády. Kvízy jsou tu docela zdařilé…

Přeji vám, aby se pro vás z gramatiky nikdy nestal strašák a abyste naopak studentům dokázali zlehka vysvětlovat, že česká gramatika je logická, je v ní systém a vy jim ho pomůžete objevovat. Hodně úspěchů!

25. 3. 2020

About the Author

Jitka Pourová administrator

    4 komentáře

    JarkaPosted on  11:19 am - Dub 1, 2020

    Paní Jitko,
    děkuji a určitě využiji v hodinách.

    Eliška SlowCZECHPosted on  6:13 pm - Dub 23, 2020

    To se mi moc líbí, interakce pro dativ. Dativ se mi někdy špatně učí, protože to každý jazyk vnímá jinak. Díky moc za tyto tipy! 🙂 Jsi fakt skvělá!

    Leave a Reply