Jak učit dlouhá a krátká slovesa pohybu - úroveň A1

„Dlouhá“ a „krátká“ slovesa pohybu (A1)

Včera jsem chodil na procházku. Zítra budu jezdit do práce. Poletěla jsem na dovolenou do Itálie. Znáte taky tyhle a podobné věty? Jak studenty naučit rozdíl mezi „krátkými“ a „dlouhými“ slovesy pohybu už na úrovni A1?

Slovesa pohybu A1

„Dlouhá“ a „krátká“ slovesa – rozlišení

V češtině jim říkáme slovesa nedeterminovaná a determinovaná. Pro studenty ráda používám označení Lídy Holé „dlouhá“ a „krátká“ slovesa pohybu. Jak se od sebe liší?

Nedeterminovaná a determinovaná slovesa pohybu tvoří páry, na úrovni A1 si vystačíme se třemi.

  • chodit – jít
  • jezdit – jet
  • létat – letět

Pár ale netvoří z hlediska vidu, obě slovesa jsou totiž nedokonavá. Dokonce označují i stejnou aktivitu, tedy pohyb pěšky, dopravním prostředkem po zemi nebo vzduchem.

Rozdíl je v:

  1. čase: chodit, jezdit, létat opakovaně (vždycky, každý týden, nikdy…) vs. jít, jet, letět v konkrétní čas (dnes večer, ve tři odpoledne…).
  2. cíli (záměru): chodit, jezdit, létat obecně (např. do práce = být zaměstnanec; na dovolenou = odpočívat; do školy = být student…) vs. jít, jet, letět za konkrétním cílem (např. do kina, abych viděl/a nový film; do restaurace, abych se tam potkal/a s kamarády…).
  3. směru: chodit, jezdit, létat různými směry (např. po městě, po Evropě… – cik cak) vs. jít, jet, letět v jedné linii (např. do obchodu…).

Studentům A1 bude pravděpodobně stačit k vysvětlení bod číslo 1. Z praxe vím, že dobře reagují na signály „frekvence“ a „konkrétní čas“. K tomu jim můžeme pomoci dalšími „časovými“ signálními slovy, která jim v konkrétním kontextu usnadní výběr správného slovesa:

  • Frekvence: nikdy, vždycky, někdy, málokdy, často, obvykle, každý den/týden/měsíc/rok, jednou/dvakrát za den/týden/měsíc/rok…
  • Konkrétní čas: hodina (ve dvě, v osm večer, v šest ráno…), včera, dnes(ka), zítra, v sobotu, teď, minulý týden/měsíc/rok, příští týden/měsíc/rok…

„Dlouhá“ a „krátká“ slovesa – konjugace

Když už student pochopí rozdíl, přichází další oříšek, a to je časování sloves. I když by v této fázi už studenti měli konjugaci nepravidelného jít a jet znát, není to samozřejmé a používání správných tvarů není zautomatizované. K tomu se u Slovanů navíc přidává interference z jejich mateřských jazyků (pošel jsem do restaurace…).

Nedeterminovaná („dlouhá“) slovesa jsou pravidelná.

CHODITchodil/a jsem chodímbudu chodit
JEZDITjezdil/a jsem jezdímbudu jezdit
LÉTATlétal/a jsemlétámbudu létat

Determinovaná („krátká“) jsou z většiny nepravidelná.

JÍTšel/šla jsem jdu půjdu
JETjel/a jsemjedu pojedu
LETĚTletěl/a jsemletímpoletím

 

Při procvičování musíme tedy kloubit obě části: jak výběr správného slovesa, tak jeho správné časování. Osobně se mi osvědčilo nejdřív využívat cvičení na rozlišení významu, kde se slovesa doplňují v infinitivu. Tím si student zapamatuje, kdy které použít. A pak postupně přidávat cvičení, v nichž se slovesa používají v různých časech.

Metodická poznámka: při opravě doporučuji používat gesta, například krouživý pohyb rukou = frekvence, opakování, ale ukázání na hodinky = konkrétní čas.

Učebnice

Kde najdeme tuhle gramatiku v učebnicích?

  • Čeština expres A1/2 – lekce 10, Cestujeme
  • Česky krok za krokem 1 – lekce 11, Na dovolené
  • Čeština pro cizince A1–A2 – lekce 7, V restauraci
  • Česky, prosím I – lekce 8, Náš dům, náš hrad
  • Czech it UP 1 – lekce 6, Žijete zdravě?

Učebnice nám nabízejí spoustu cvičení převážně drilového charakteru, kterým není třeba se bránit. Můžeme je však proložit dalším tréninkem a cvičení navíc se nám budou hodit i k tomu, abychom se k tématu mohli opakovaně vracet, protože studenti v něm budou chybovat.

„Dlouhá“ a „krátká“ slovesa – procvičování

  1. Mluvení – baterie otázek

  • Nejdřív jednoduše; student poslouchá otázku a kopíruje ji v odpovědi. Příklad: Chodíte často do kina?  – Ano, chodím často do kina. NEBO Ne, nechodím často do kina. / Jezdíte často do supermarketu? Půjdete dnes večer do divadla? Jel/a jste včera na výlet? Jezdil/a jste do školy autobusem? …
  • A pak přidáme otevřené otázky. Příklad: Jak často létáte letadlem? – Létám letadlem jednou za rok. Nikdy nelétám letadlem. / Jak dlouho jste chodil/a do školy? Jak jste jezdil/a do školy? Kam poletíte – pojedete na Vánoce? Kam jste šel/šla v sobotu? Kdy pojedete na služební cestu? Kam jezdíte metrem? Jak jezdíte na dovolenou? …
  • Metodická poznámka: Doporučuji si všechny otázky připravit = napsat předem, na lekci nám můžou dojít nápady.

 

  1. Mluvení a pohyb (aneb něco do třídy)

V učebně položíme na zem obrázky: auto, tramvaj, autobus, vlak, letadlo, pěšky.

  • Varianta 1: Studenti se postaví k obrázku, který vyjadřuje, jak obvykle jezdí/chodí/létají do práce / do školy. Říkají: Každý den jezdím tramvají do práce / do školy. Pak obměňujeme situace: na dovolenou / do kina / do restaurace / na lekci češtiny… a studenti se přemisťují a říkají další věty.
  • Varianta 2: Každý student stojí u jednoho obrázku dopravního prostředku. Lektor ukáže kartičku se „signálním slovem“, např. TEĎ nebo OBVYKLE nebo V PÁTEK VEČER… Studenti říkají větu, která odpovídá tomuto slovu, například: Teď jedu autem do supermarketu, musím nakupovat jídlo.  nebo Teď jdu pěšky do kina na nový film.

 

  1. Paparazzi, Jak cestujeme a Kdo tam chodí/jezdí často (pracovní list)

Nechte studenty dál procvičovat „dlouhá“ a „krátká“ slovesa pohybu v „nedrilových“ cvičeních. V pracovním listu najdete tři aktivity, s nimiž budete trénovat hlavně mluvení, ale taky čtení i psaní. Každé cvičení vám samostatně vystačí na důkladné procvičení gramatického tématu a snadno ho rozvinete dalšími úkoly.

Studenti:

  • si zahrají na žurnalisty ve cvičení Paparazzi,
  • budou mluvit podle připravených kartiček a můžou si sami kontrolovat správné odpovědi ve cvičení Jak cestujeme (kartičky jsou připravené pro oboustranný tisk, abyste s nimi mohli pracovat v lekcích jak s individuálem, tak se skupinou nebo nechat studenty pracovat ve dvojicích),
  • si zopakují stejné cvičení i v online podobě (do online lekce nebo za domácí úkol),
  • rozvinou mluvení i to, co už znají, a podle obrázků budou odpovídat na otázku Kdo tam chodí/jezdí často a kdo ne a vysvětlí proč. Na pomoc dostanou sadu slovíček, s nimiž popíšou obrázky mnohem více než jen s využitím sloves jezdit/chodit (podle hesla hodně much jednou ranou).

Takže máte materiály připravené na několik hodin.

 

Přečtěte si taky:

Více materiálů k úrovním A1 najdete taky ve „výletním“ pracovním listu Olomouc (A1) nebo v těchto pracovních listech.

Potřebujete se poradit o tom, jak učit nejen slovesa? Metodika, plánování lekcí, metody výuky, vysvětlování v lekcích… Individuální řešení vašich lektorských otázek nabízím v konzultacích. Vyberte si z aktuálně nabízených termínů.

15. 4. 2026

0 replies

Zanechat komentář

Chcete se zapojit do diskuze?
Neváhejte a přispějte!

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *