Moc ráda učím studenty-začátečníky minulý čas. Na jeho vysvětlení stačí tři kroky. Žádné rozdělování sloves do kategorií jako při prézentní konjugaci. Jednoduché schéma a moře aktivit k procvičování jsou obvykle zárukou úspěchu.

Minulý čas – první seznámení

Často využívám při vysvětlování elicitaci. To znamená, že student s pomocí vstupního materiálu, svých dosavadních znalostí a mých otázek přijde na věc sám. Pomůžou nám vhodné texty ke čtení či poslechu v učebnicích, na nichž můžeme demonstrovat minulý čas.

Práce s textem

Namátkově:

  • Čeština expres A1 (L. Holá, P. Bořilová) – lekce 6, s. 46 (čtení), 48 (poslech)
  • Česky krok za krokem 1 (L. Holá) – lekce 6, s. 49 (čtení)
  • Česky, prosím I (J. Cvejnová) – lekce 9, s. 141 (čtení), 149 (čtení)

Čteme/Posloucháme text a pracujeme nejdřív s porozuměním. Když si několika aktivitami ověřím, že studenti rozumí, je čas na minulý čas. Ptám se studentů, co osoby z textu dělaly. Není třeba se bát použít koncovky minulého času, i když je studenti ještě nikdy neviděli. Obvykle dobře pochopí, na co se ptám.

  • Příklad: „Co dělal Petr včera? Hledáte v textu.“ / A studenti odpovídají: „Petr pracoval. Petr byl doma. Petr vařil.“ A tak dále.

Já zapisuji jejich odpovědi na tabuli nebo do sdíleného dokumentu v online lekci. A ptám se dál.

Minulý čas – krok 1

  • Příklad: „Pracoval – infinitiv pracovat. Vařil – můžete dělat infinitiv?“ / A studenti říkají: „Vařit.“ A podobně s dalšími slovesy.

Zapisuji a ptám se:

  • Příklad: „Co vidíte? Jaká je diference vařil – vařit?“ / Studenti říkají: „L – T.“

A máme hotovo. První krok při tvorbě minulého času je za námi. A studenti ho objevili sami. Já jen zapíšu to, na co sami přišli.

V kroku 1 je třeba upozornit na několik sloves, která tvoří minulý čas nepravidelně (pít, být, spát, psát, hrát – krácení délky; mít, číst, jít, chtít, moct, jíst – změny v základu slova). Nezbývá než si je zapamatovat a procvičováním upevňovat jejich zapamatování.

Minulý čas – krok 2

A podobně postupuji při kroku 2. Vyjdeme z textu a ptám se.

  • Příklad: „Jana říká: Studovala jsem. Co říká Ivan?“ / Studenti odpovídají: „Ivan říká: Pracoval jsem.“

Takhle se vyptám na všechny osoby v textu a zapisuji. Studenti pak sami poznají, že použili krok 1 a k němu jsme pro osoby já, ty, my, vy přidali sloveso být v prézentu, které už znají.

Ve druhé fázi je vhodné upozornit na známém slovesu (např. dívat se, dát si) na nutnost zachovat se/si u slovesa. A s tím souvisí…

Minulý čas – krok 3

A zbývá ukázat druhou logickou pozici, na níž se musí objevit pomocné být a/nebo se/si. Doporučuji vytvořit si určité gesto, kterým budeme studenty upozorňovat, když na druhou pozici zapomenou nebo ji vytvoří nesprávně.

Trénink

A je to! Vypadá to jednoduše, jen je třeba vzít v potaz konkrétní studenty. Slované zvládnou všechny tři kroky v jedné lekci, u Neslovanů obvykle rozdělím celý proces do dvou až tří lekcí. A musí následovat intenzivní trénink. Slované „bojují“ s pomocným slovesem být, které mají tendenci vypouštět, a taky s druhou pozicí. Neslované obvykle potřebují více času na to, aby si zažili celý proces tvoření minulého času.

Po celou dobu procvičování mají studenti k dispozici schéma.

Procvičujeme s pomocí učebnice a dalších materiálů. Můžete vyzkoušet například:

  • Kvíz
  • Quizlet – tenhle set trénujeme až po osvojení minulého času, klade nároky i na studentovu znalost slovní zásoby
  • Na trénink nepravidelných sloves mi poslala výbornou aktivitu kolegyně Monika Malaníková. S jejím souhlasem a s díky sdílím. Původně ji vytvořila na prézens, ale hodí se i na minulý čas.

A jak vysvětlujete a trénujete minulý čas vy?

 

Mohlo by vás taky zajímat:

10. 2. 2022

0 replies

Leave a Reply

Want to join the discussion?
Feel free to contribute!

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *