Jak na výuku českých konsonantů

Jak na výuku českých konsonantů

Konsonanty jsou v češtině důležité. Často ovlivňují typ koncovky při deklinaci, pravopis nebo pomáhají určit gramatický rod. Snažím se hned od začátku studentům vysvětlit, proč je dobré české konsonanty znát. Jak to dělám?

Začátečníci

Poprvé

Ke konsonantům se poprvé dostáváme hned v první lekci. Ptám se studentů, která česká slova už znají, a zapisuji je na tabuli. Jednou z aktivit, ke které je využiji, je poukázání na „divné značky“ nad písmeny. Ukážu studentům, co je háček a čárka a k čemu slouží. Tím se poprvé dotkneme měkkých konsonantů, i když je tak ještě nepojmenovávám, jde mi tu spíše o výslovnost.

Podruhé

přijdou konsonanty na řadu po pár lekcích, když usoudím, že je čas na vokativ. Tady už druh konsonantu ovlivňuje koncovku vokativu (Michale, Tomáši…). Jedná se ovšem teprve o druhou nebo třetí lekci a přiznám se, že studenty systémem českých hlásek ještě netrápím. Ukážu jim jejich jména ve vokativu a problematiku zatím opouštím.

Potřetí

se ke konsonantům dostanu, když se chystám vysvětlit studentům gramatický rod. Často učím podle učebnice Čeština expres  a ta mi pomáhá vhodně zařadit rod do komunikační situace „V restauraci – čteme jídelní lístek“. Studenti se učí názvy jídel, a tak se dostaneme ke srovnání koncovky adjektiv: zelený čaj – černá káva – světlé pivo. Je čas podívat se na gramatický rod a k němu se hodí vysvětlit studentům systém českých hlásek a jejich rozdělení na konsonanty (měkké a tvrdé, u začátečníků ještě nemluvím o kategorii obojetných a zařazuji je prozatím ke tvrdým) a vokály. Právě ty nám pomůžou určovat, k jakému rodu přiřadit dané slovo. Nic převratného jsem zatím nevymyslela – pomáhám si schématem/tabulkou, které vytváříme se studenty na tabuli. Navádím je otázkami typu „Která česká písmena mají háček?“, přidáme c a j a od toho pak odvozujeme všechny ostatní konsonanty, které nasypeme do skupiny tvrdých.

Zanedlouho

přijde na řadu akuzativ, a tam už nám konsonant pomůže určit správnou koncovku u mužského životného rodu (podle modelového slova student a muž). A od té chvíle se už konsonantů nezbavíme ani na chvíli. Potřebujeme je nejčastěji při výuce dalších pádů.

A dál?

I když je problematika pravopisu zařazena v učebnicích obvykle až od úrovně B1, vedu studenty od začátku k tomu, aby si osvojili základní pravidlo: tvrdý konsonant + y, měkký konsonant + i v českých slovech. Vytrvalým opakováním se pak studenti vyvarují chyb typu „kitka“ nebo „žyvot“.

S psaním i/y po obojetných (nebo také neutrálních) konsonantech začínám až na úrovni B2. Nepotřebujeme obvykle všechna vyjmenovaná slova, ale vyberu ta frekventovaná a vhodným tréninkem pomáhám studentům zapamatovat si je.

Hry na zapamatování

A jsme u toho, že rozdělení konsonantů na tvrdé, měkké a neutrální je třeba hlavně memorovat. Snažím se to studentům ulehčit formou různých her a cvičení. Obvykle je vedu k tomu, aby si dobře zapamatovali měkké konsonanty. Jak jsem psala výše, u začátečníků nepracuji s kategorií obojetných/neutrálních konsonantů, takže poznávání „všech tvrdých“ se výrazně ulehčí. Při všech aktivitách se mi osvědčilo kombinovat současně vizuální, auditivní i orální stránku výuky (student slovo slyší, řekne, napíše, složí z písmen…). Hrám věnuji jen pár minut, například na začátku nebo na konci lekce, a spojuji je třeba s opakováním slovní zásoby, gramatiky…

Tady je několik z mých oblíbených her.

  1. Najděte ve třídě, v kanceláři, doma, ve své tašce… 5 věcí, které mají měkký konsonant, a napište je.
  2. Které slovo sem nepatří a proč? Varianta 1: 5 slov a jedno z nich nemá například měkký konsonant, vokál… Studenti musí najít dané slovo a vysvětlit, proč do skupiny nepatří. Příklad: ryba, stůl, tužka, hotel, autobus → tužka: obsahuje měkký konsonant, ostatní slova ne. Varianta 2: 5 obrázků a jeden z nich označuje něco, co v psané podobě nemá například měkký konsonant, vokál… Studenti musí najít dané slovo a vysvětlit, proč do skupiny nepatří.
  1. Napište tři slova a všechna musí končit měkkým konsonantem / tvrdým konsonantem / vokálem.
  2. Napište pět slov a všechna musí začínat měkkým konsonantem.
  3. Kdo z nás (studenti + učitel) má jméno s měkkým konsonantem?
  4. Řekněte pět křestních jmen, ve kterých je měkký konsonant.
  5. Kufr: student si vylosuje slovo, popisuje ho ostatním a používá u toho také nápovědy typu „První je měkký konsonant“
  6. Diktuji hlásky. Studenti musí zareagovat (zvednout ruku, zavolat stop…), když slyší měkký konsonant. Těžší varianta: Diktuji celá slova.
  1. Závody 1: Studenti jsou rozděleni do dvou skupin a stojí za sebou. Na znamení první studenti z obou skupin běží ke mně, já jim ukážu obrázek a oni napíšou na tabuli slovo, které označuje. Musí ho zapsat správně včetně diakritiky. Podmínkou je vybrat pro studenty jen taková slova (obrázky), která znají. Vítězí skupina, která napsala více slov správně.
  2. Závody 2: Studenti jsou rozděleni do dvou skupin a stojí za sebou. Na tabuli jsou ve dvou sloupcích napsaná slova (každý sloupec pro jednu skupinu) a v každém slově je vynechané písmeno. Na znamení první studenti z obou skupin běží k tabuli a doplní správné písmeno včetně diakritiky. Vítězí skupina, která napsala více slov správně.
  3. Výborně taky fungují jakékoli křížovky, doplňovačky, pexeso s abecedou…

Na trénink vyjmenovaných slov můžu doporučit dvě skvělé knížky:

  • Iva Nováková: Zábavný pravopis (Portál 2014).  Obsahuje spoustu hravých cvičení k tréninku i/y.
  • Lenka Zemanová, Michaela Bergmannová: Výři nesýčkují (Portál 2011)  Vtipné příběhy na vyjmenovaná slova. Obě knihy jsou primárně určeny českým dětem, v případě cizinců se hodí pro úroveň B2.

Na závěr

ještě stručná poznámka. Jedna studentka, která měla problém s lingvistickými pojmy (ve svém jazyce i v češtině), mi pomohla leccos zjednodušit, mimo jiné i komunikaci o konsonantech. Neptám se studentů, jaké je poslední písmeno ve slově, ale ukážu na slovo a používám její otázku: „Co je finální?“ Odpověď: a, e, o, konsonant… „Jaký konsonant?“ Měkký/tvrdý. Hurá!

Přeji vám studenty, kteří vám podobně jako mně pomůžou podívat se na českou gramatiku jejich očima. Nebojme se zjednodušování, studenti to ocení a jejich znalostem ani české gramatice to neublíží 😊.

29. 4. 2020

About the Author

Jitka Pourová administrator

    Leave a Reply