Pálení čarodějnic je tradice, kterou Češi „slaví“ v noci z 30. dubna na 1. května. Této noci se také říká filipojakubská noc. Co během dní Češi dělají? A kdo je čarodějnice?

V článku si přečtete:

Pálení čarodějnic

Slovní banka

Historie

Lidé slavili noc z 30. dubna na 1. května už v historii. Mysleli si, že je to magická noc. Je totiž v polovině mezi jarní rovnodenností 21. 3. a letním slunovratem 21. 6. Keltové jí říkali svátek Beltain, loučili se se zimou a vítali jaro. V Německu a ve Skandinávii se jmenuje Valpuržina noc. Lidé zapalují ohně, aby zahnali čarodějnice – symbol zla a ďábla. Čarodějnice byly ženy, které prý „spolupracovaly“ s ďáblem. Ohně se často pálily na kopci za vesnicí, kouř měl čarodějnice a zlé věci držet daleko od domu. Lidé taky vyrobili figurínu čarodějnice a spálili ji v ohni.

Křesťanská církev nechtěla, aby lidé praktikovali pohanské rituály. Proto nahradila čarodějnice křesťanskou symbolikou a dala této noci jméno podle apoštolů Filipa a Jakuba: filipojakubská noc. Ale stále znamená konec zlých sil a začátek života a dobré síly, začíná slunečná a světlá část roku.

České zvyky

Do Česka přišel tento zvyk asi z Německa. Lidé zapalovali ohně. Popel z těchto magických ohňů měl velkou sílu: lidé ho dávali na pole, aby byla dobrá úroda. Dobytek (krávy, koně…), který prošel popelem, bude zdravý. A taky lidé, kteří skočí přes oheň. Legendy říkají, že v této noci se otvírají jeskyně a můžeme tam najít poklad (peníze, zlato…).

Tradice pálení čarodějnic v krátkém videu (zdroj: Česká televize).

Druhý den je 1. května a na vesnicích se stavěla májka, lidé uklízeli a dávali do okna větvičky jako ochranu proti zlé síle.