V Česku slavíme 5. července státní svátek. Proč? Protože knězi Konstantin a Metoděj přišli v 9. století z Řecka na území dnešní Moravy. A kdo byli a proč jsou pro nás důležití? Přečtěte si víc.

Konstantin a Metoděj

(Svatý) Konstantin byl řecký učenec – teolog a polyglot. Narodil se v roce 827 v Soluni (Thessaloniki). Učil jako profesor filozofii na univerzitě v Konstantinopoli. Stal se mnichem, ale až krátce předtím, než umřel (869 v Římě). Jako kněz přijal jméno Cyril.

Konstantin a Metoděj, socha v makedonském městě Ohrid (foto J. Pourová)

(Svatý) Metoděj byl Konstantinův starší bratr. Narodil se v roce 813. Byl právník a nejdřív pracoval jako státní úředník, ale pak začal spolupracovat s bratrem. Jezdili často na zahraniční pracovní cesty pro Byzantskou říši. Zemřel v roce 885 na Velké Moravě.

Velká Morava

V 9.‒10. století existoval na česko-moravském území stát, který se jmenoval Velká Morava. Jeho král Rostislav poslal dopis císaři Byzantské říše a prosil o pomoc: „Prosím pošli k nám učitele, který bude naše lidi učit křesťanství v jejich jazyku.“ Císař vybral Konstantina a Metoděje. Přišli na Velkou Moravu v roce 863. Tady vytvořili slovanský jazyk – staroslověnštinu. Začali v ní sloužit mše v kostele a tak ji učili lidi. Konstantin vytvořil k jazyku taky první slovanské písmo, které se jmenovalo hlaholice, a přeložil do něj Bibli. Oba bratři učili další křesťanské kněze. V roce 868 dokonce papež souhlasil používat staroslověnštinu a překládat do ní náboženské texty (do té doby církev akceptovala jenom hebrejštinu, řečtinu a latinu).

Velká Morava (zdroj: Wikipedie)

První slovanský jazyk

Staroslověnština je nejstarší slovanský spisovný jazyk. Patří do rodiny praslovanských jazyků, ze kterých vznikly slovanské jazyky. Staroslověnština má prvky společné pro všechny slovanské jazyky (západní – čeština, slovenština, polština; východní – ruština, běloruština, ukrajinština; jižní – chorvatština, srbština, bulharština a další jazyky na Balkánu = celkem 18 slovanských jazyků). Proto jsou si slovanské jazyky blízké, mají některá podobná slova, gramatiku… Slovanskými jazyky mluví skoro 300 milionů lidí.

První slovanské písmo

Hlaholice, nejstarší slovanské písmo

Písmo hlaholice dnes už nepoužíváme, Češi (i další Slované) začali v 10. století psát latinkou. Ale z hlaholice vznikla dnešní cyrilice, kterou se zapisuje ruština, ukrajinština, běloruština, bulharština, makedonština a srbochorvatština.

Svatí

Papež Jan Pavel II. prohlásil Konstantina a Metoděje spolupatrony Evropy. V Česku slavíme jejich příchod na Velkou Moravu 5. července, v jiných zemích to je jiný den, protože nemáme jasno, kdy přesně přišli. Víme určitě, že to bylo v roce 863.

(Více o Velké Moravě si můžete přečíst třeba na Wikipedii.)

Chcete vědět víc o české historii? Přečtěte si taky:

• Sejdeme se u koně
• První republika a tatíček Masaryk
• Česko slaví 100 let

5. července 2021

Citace: Foto Velká Morava – Autor: I, Helix84, CC BY 2.5, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=2334983