Když chce cizinec studovat českou vysokou školu, jaké má jazykové možnosti? Výuku na státní univerzitě lze absolvovat v češtině za stejných podmínek, jaké mají Češi, ale je třeba udělat zkoušku z českého jazyka na úrovni B2. Studovat je možné také v angličtině, takové studium je však zpoplatněné. Učila jsem  studenty, kteří se rozhodli pro první variantu. Cizinec na české vysoké škole to nemá lehké. Pojďme se podívat, jak vypadá příprava cizinců na univerzitní studium?

Cizinec na české vysoké škole

Každý rok přijíždí do ČR studenti, kteří chtějí získat české univerzitní vzdělání. Nejsou to jen mladí lidé ze západních zemí v rámci programů Erasmus a dalších. Mám teď na mysli především Slovany, pro něž je studium na české vysoké škole velmi atraktivní. Dosáhnou totiž evropského vzdělání, které jim následně otevírá dveře do světa.

Intenzivní kurz češtiny

Dost takových studentů volí cestu tří kroků: studium češtiny v ČR → přijímací zkoušky → studium na VŠ v češtině. Poznávala jsem je v první části jejich cesty. V Česku jsou instituce, které pro studenty připravují intenzivní kurzy češtiny, pro jednu z nich jsem učila. Studenti tu studují český jazyk rok a spolu s univerzitním partnerem, kterým je například Vysoká škola chemicko-technologická v Praze, se připravují i v odborných předmětech.

V září přijede do Prahy skupina mladých lidí, kteří česky neumí buď vůbec, nebo jen ve velmi omezené míře. Úkolem nás, lektorů, je naučit je do konce ledna češtinu do úrovně B1. Výuka je velmi rychlá, ale také intenzivní. Studenti chodí do školy každý den dopoledne a odpoledne ještě pracují sami na zadaných úkolech. Proč tolik spěchu? Ze dvou důvodů.

Nostrifikační zkouška a odborná výuka

Studenti neevropských středních škol musí během ledna-února složit tzv. nostrifikační zkoušku. Středoškolské studium získané v jejich zemi není v ČR automaticky akceptováno, musí zde absolvovat jakousi další „maturitu“ – komisionální zkoušku z několika odborných předmětů. Můžou ji vykonat v češtině nebo ve svém rodném jazyce s tlumočníkem. Většina studentů, které jsem poznala, však statečně zvolila češtinu! Představte si, že se učíte pět měsíců například rusky a pak půjdete skládat maturitu z matematiky/biologie/historie… v ruštině!

Od února se do výuky jazykové školy zapojuje také partnerská vysoká škola a studenti kombinují další lekce češtiny (úroveň B2) s lekcemi matematiky, fyziky a chemie, opět v českém jazyce. Množství učiva obrovsky roste, studenti musejí kromě vysoké úrovně jazyka zvládnout například české názvosloví, odborné pojmy, rovnice apod.

Přijímací zkouška

A blíží se termín přijímací zkoušky. Student-cizinec nemá jednoduchou pozici. VŠCHT přijímá české studenty bez přijímaček. Ale cizinci musejí projít přijímacím řízením, které prokáže, jestli jejich čeština i odborné znalosti jsou dostatečné, aby zvládli následné pětileté studium. Kromě testů z odborných předmětů čeká studenty i ústní pohovor. Budou mluvit o sobě, o důvodech, proč si zvolili právě VŠCHT, odpovídat na odborné otázky. Právem se studenti této části zkoušky bojí nejvíc.

Pohovor cizince na vysoké škole

Přípravu na pohovor jsem zapojovala do lekcí češtiny od února. Studenti nejprve dostali seznam hypotetických otázek, které se mohou v pohovoru objevit. Společně jsme je probírali a diskutovali o nich. Potom jsme simulovali situaci, kdy student sedí před komisí (tu tvoří v tomto případě lektor a ostatní studenti) a dostává otázky. Každému jsem vyhradila čas asi 20‒30 minut v jedné lekci. Nejde jen o to odříkat naučené odpovědi, ale reagovat na otázky, které nebyly dopředu známé, improvizovat, poradit si se situacemi, kdy nerozumí nebo si nemůže vzpomenout na české slovo apod. Celý projev studenta jsem nahrávala a pak jsme ho společně s ostatními rozebírali. Hodnotili jsme nejen češtinu, ale i neverbální komunikaci nebo pohotovost reakcí. Student prožil horkou chvíli, ale získal také cennou zpětnou vazbu a svoji nahrávku s písemnými komentáři lektora mohl potom použít k opakování a zlepšení svého projevu. Držím se starého přísloví Těžko na cvičišti, lehko na bojišti.

Sama jsem byla vždycky zvědavá, jak se studenti s takovou zátěžovou situací vyrovnají. Obvykle byli výborní. Nejen že se skvěle připravili, ale jejich schopnost improvizace a míra odborných znalostí byly ohromující.

Poslechněte si dvě zkrácené ukázky.

    Gleb B. mluví o tom, že se chce po studiu věnovat výzkumu nových léků proti rakovině.

Alexander P. vidí svoji budoucnost v oboru chemická technologie ve výrobě potravin a nápojů.

Přijímací zkoušku na VŠCHT studenti zvládli. Je září 2016 a právě se stali řádnými posluchači prvního ročníku. Přeju jim na jejich cestě hodně úspěchů.

Potřebujete víc materiálů pro přípravu na úroveň B2? Využijte tyhle pracovní listy.

Může vás také zajímat:

• Jak používat hry v lekcích češtiny.
• Zajímají vás další tipy do výuky – hry, gramatika, aktuality a další aktivity? Sdílím je také v měsíčníku Rozehrajte lekce češtiny.

13. 9. 2016, aktualizace 17. 1. 2022

Foto: ilustrační

Poslední foto: © Jitka Pourová, fotka zveřejněna se souhlasem studentů.