Dnes je to rok, kdy jsem se vydala na volnou nohu. Jsem lektorka a učím češtinu pro cizince. Zvolila jsem si cestu samostatné práce, kterou si budu vybírat, a současně budu zodpovědná za to, co a jak dělám a že mě má práce uživí.

Na volné noze = životní styl

Jaké byly mé představy?

Na začátku už jsem měla kontrakt se třemi jazykovými školami. Budu pro ně učit na živnostenský list, ony mi zajistí přísun studentů a já si vyberu, které kurzy a kdy chci učit. Za to jsem jazykovkám ochotná přepustit část výdělku. Nejdůležitější je rychle postavit plný rozvrh.

Jaká byla realita?

Práce pro jazykovky je fajn. Opravdu nabízejí kurzy – na různých místech, s různou úrovní studentů, vše pěkně na podnose. Cena slušná, nestěžuju si, ale mohla by být lepší. Jenže: moje představa, že naberu studenty a podle rozvrhu budu dál v klidu učit, se ukázala jako naivní. Studenti přicházejí a odcházejí, a jazykovky často nereagují tak pružně, aby okamžitě nahradily jeden skončený kurz jiným. Začaly vznikat prodlevy, počet aktuálních kurzů kolísal a mně se to nelíbilo. 

Váhy

Co s tím?

Vždycky hledám řešení. Ač se mi do toho zpočátku nechtělo, rozhodla jsem se rozšířit své aktivity a více se osamostatnit. Začala jsem hledat příležitosti, kde se můžu angažovat sama. Prvním krokem bylo zveřejnění mého profilu na webu Na volné noze. Neměla jsem velká očekávání, o to víc jsem byla překvapená.

Během prvních tří týdnů jsem získala zakázky, které ziskem několikanásobně převýšily registrační poplatek. A přicházely další. Z některých poptávajících se stali mí stálí klienti, někde se jedná jen o jednorázovou spolupráci. Ale důležité je, že z této adresy se ke mně dostávají nabídky v celkem pravidelném sledu.

Co dál?

Portál Na volné noze nabízí možnost odkazu na vlastní web. Původně jsem ho mít nechtěla. Ale… proč vlastně ne? Vždyť je to dobrá sebeprezentace, klient o mně někde potřebuje získat informace. Začínám tedy pracovat na vlastních stránkách. Hledám všechny možné informace, čtu, studuju, sepisuju. Postupně stavím (na papíře) cíl webu, jeho strukturu, obsahovou náplň.

A tady už je čas na odborníky – vybírám je na platformě Naučmese.cz. Ondra Zukal mi pomáhá s úplnými začátky, na další kroky mi doporučuje kolegu Martina Martince. Skvělou práci odvedl i fotograf David Nogol. Stálo to spousty hodin práce a zadarmo to taky nebylo (hlavně nevěřte propagačním sloganům „web na tři kliknutí“), ale stálo to za to. Klienti na web reagují pozitivně a začínají chodit první nabídky. Práce zdaleka neskončila, ale základ je postaven. K webu jsem později přidala i e-shop, protože mě baví vytvářet materiály pro studenty i lektory.

A dnes?

Dnes, po roce, učím dál pro tři jazykovky a mám taky své soukromé studenty. Dělám i jazykové korektury českých textů, což je dobrý odborný doplněk k výuce. Klienti se začínají rekrutovat na základě doporučení. Kontaktuju další jazykové volnonožce, hledám jejich skupiny a sdružení, přemýšlím o tom, co můžu do tohoto prostředí sama aktivně přinést. Pro lektory vydávám měsíčník Rozehrajte lekce češtiny a sdílím tipy do výuky. Stále analyzuju, počítám a vyhodnocuju: chci mít zpětnou vazbu toho, co dělám, hodně to pomáhá při plánech, co dál. 

Co mi dal rok na volné noze

Negativa:

1. Nemám stálý plat a nemůžu s ním počítat. Každý měsíc je výdělkem jiný a musím s tím počítat. Je to problém? Ne, pokud si vytváříte rezervu a pokud víte, které měsíce jsou slabší a které silnější. A to není zase tak těžké zjistit.
2. Jsem absolutně zodpovědná za svoji práci, za její výsledky, za své vystupování. Žádné výmluvy na kolegy nebo šéfy, je to jen na mně. Co zkazím, za to si můžu sama a nesu důsledky. Je to problém? Ne, pokud si věříte a pokud na sobě pracujete. Neustálé vzdělávání v jakékoli podobě je nutností. A to mě moc baví.

Pozitiva:

1. Absolutní svoboda. Ten pocit je nenahraditelný. Můžu si rozhodovat, kdy, co a jak udělám. Nejsem závislá na práci nebo postojích jiných lidí. Svobodu může být těžké unést, protože je automaticky spojena s naprostou odpovědností. Ale pokud pro vás obě tyto kategorie mají vysokou hodnotu, může to být naopak velmi posilující.
2. Sebevědomí, vnitřní klid a integrita. Po roce vím, co je třeba hlídat, a čím se nestresovat. Když se mi něco podaří, posiluje to mé sebevědomí a odvahu pustit se zase do něčeho nového. Koncentruju se na jednu oblast a pořád se posouvám dopředu. Stále mám velký respekt k práci na volné noze a vím, že stát se může leccos. Důležité však je, že to vím a můžu s tím počítat a tím se na to taky trochu připravit.

Pro případné další začínající (nejen jazykové) volnonožce

• Plánujte, přemýšlejte, hledejte řešení. Inspirujte se u ostatních (nejen freelancerů). Vzdělávejte se.
• Analyzujte, vyhodnocujte, počítejte, držte si pořádek v údajích, materiálech… Ulehčí vám to život ve chvíli, kdy okamžitě potřebujete konkrétní informaci, nebo když plánujete.
• Investujte do odborníků tam, kde si sami nedokážete pomoct. Nejsou to vyhozené peníze. Přinesou vám kvalitu a hlavně ušetří moře času. Dobrý prostor pro jejich hledání jsou například weby Naučmese.cz a katalog Na volné noze.
• Registrujte se na portálu Na volné noze. Je to dobrý způsob, jak dát o sobě vědět.
• Zajděte na Školení podnikání na volné noze od Roberta Vlacha. Nevím, jestli je lepší absolvovat ho před startem podnikání, nebo po pár měsících. U mě to byla druhá varianta, pomohlo mi to utřídit některé postupy, které už jsem dělala, a dozvěděla jsem se novinky, jak celý proces zefektivnit.

Život na volné noze není pro každého. Mám kolem sebe dost lidí, kteří by do toho nikdy nešli, riziko „nestálosti“ jim připadá hodně vysoké. Myslím, že je to v pořádku, když víte, co chcete a co jste pro to ochotni podstoupit, nebo naopak oželet. Já to riziko podstupuju „na vlastní nebezpečí“ a zatím se mi to bohatě vyplácí.

Víc o mé práci:

• Jak učím online
• Kdo se bojí online výuky?

1. 9. 2016