Zkusila jsem malý experiment. Tři skupiny studentů na podobné úrovni (A1-A2) jsem spojila do jedné a na společnou lekci jsem pozvala hosta. Cíl: vyzkoušet, jak studenti budou rozumět češtině neznámého člověka a jak budou schopni v diskusi reagovat.

Diskusní lekce s hostem

Hostem byl sportovní fotograf a kouč Jan Kucharčík. Téma jsem vybrala záměrně, sport má po celém světě spoustu fanoušků a existuje v něm hodně internacionálních slov, která můžou pomoci porozumění. Studenti věděli, kdo přijde a jaké bude téma lekce, určitou slovní zásobu jsme se naučili předem, využili jsme obrázky z otevřených zdrojů. Za domácí úkol si studenti připravili tři otázky pro hosta.

Host a studenti

Diskuse začala vzájemným představením. Potom host začal promítat fotky a každou doplnil krátkým příběhem nebo popisem. Průběžně se také ptal studentů na jejich zkušenosti se sportem, jaké sporty jsou oblíbené v jejich zemi apod. Následná diskuse prověřila porozumění i schopnost nejen položit připravenou otázku, ale také reagovat na aktuální informace.

Panika?

Prvních 15 minut pro mě jako lektorku bylo utrpením. Hosta jsem upozornila na to, aby používal jednoduchá vyjádření, věděl, na jaké úrovni studenti jsou. Přesto se mi jeho projev zdál příliš komplikovaný, slyšela jsem gramatické vazby, které studenti ještě neumí, slova, která neznají. Propadala jsem panice, nicméně trochu mě uklidňoval pohled na studenty. Ti se celou dobu tvářili spokojeně, na otázky reagovali poměrně dobře, byli aktivní a sami se ptali.

Diskusní lekce a hodnocení studentů

Závěr? Nechala jsem studenty napsat jejich hodnocení. Bylo velmi kladné. Povzbudilo je, že většině projevu rozuměli. Spojení fotografie a mluveného slova se ukázalo jako ideální, pomohlo překonat jazykovou bariéru. Lekce trvala 90 minut a to by byl na pouhý poslech mluveného slova velmi dlouhý čas, v němž by nakonec převážila únava. Fotky byly natolik zajímavé, že naopak inspirovaly studenty k dalším, improvizovaným otázkám.

A moje hodnocení? Uvědomila jsem si, že jako lektoři při výuce jazyk do určité míry deformujeme, byť s nejlepším úmyslem (používáme zjednodušené vazby, přiměřenou slovní zásobu atd.). Je tedy dobré vystavovat studenty reálným komunikačním situacím. Ne bez rozmyslu a přípravy, ale pokud možno pravidelně. Už přemýšlím o dalším hostovi…

Fotografie: © Jan Kucharčík

8. 7. 2016

A dalším hostem byl Čecho-Brazilec Jaromír Malina. (říjen 2016)

Může vás taky zajímat: Jak používat hry na lekcích češtiny nebo pracovní listy Studuji A1 a Studuji A2 s množstvím aktivit procvičujících čtení, poslech, mluvení i psaní.